CZ Yearbook 2019 /cz

58 | | 59 CZ 527 – NESTÁRNOUCÍ SRDCE V OMLAZENÉM TĚLE Česká zbrojní technika je unikátní hned několika konstruktérskými sourozeneckými týmy. Bratři Holkové (dokonce tři), bratři Kratrochvílové, bratři Koučtí. Poslední dva, Josef a František, sehráli zásadní roli ve vzestupu někdejšího Československa mezi nej- významnější světové výrobce loveckých a sportovních ručních palných zbraní. Hned ně- kolik jejich modelů se stalo legendami – a některé se vyrábějí dodnes. Samozřejmě v ná- ležité modernizované podobě, ovšem při zachování zdravého srdce původní konstrukce. Skvělým příkladem jsou mimořádně populární kulovnice CZ 527. Úplně první lehká kulovnice bratrů Kouckých se zrodila těsně po druhé světové válce, kdy se slavná Zbrojovka Brno v době výpadku objednávek ze strany ozbrojených složek pohotově přeorientovala na sériovou velkovýrobu civilních střelných zbraní. Už tehdy se použilo označení ZKW 465, ov- šem původně s přídavkem Vi- erling, protože za základní ráži byl zvolen stejně označovaný náboj 5,6×35 R. Ten se sice zrodil v USA pod názvem .22 WCF, ale záhy si ve výkonnější podobě získal oblibu v Evropě, kde se mj. začal používat ve čtyřhlav- ňových „zlamovačkách“. ZKW 465 byla od začátku vi- zionářsky představována jako zbraň, která nesmí chybět v ko- lekci žádného milovníka mys- livosti a loveckého sportu. Pro zajímavost ocitujme část jejího úplně prvního popisu: „Tato zbraň dovoluje přesnou střelbu i na větší vzdálenosti, což jistě uvítají lovci při lovu tetřívka, tetřeva atp. Svým ladným tva- rem všech součástí tvoří krásný harmonický celek. Váží 2,70 kg při celkové délce 1040mm. Hla- veň je 580 mm dlouhá… Hledí … lze snadno přestavovat na 75, 100, 150 m. Pro přesné míření je možno použít dalekohled, který lze snadno nasadit i sejmout. … Spodní část pouzdra závěru je opatřena lůžkem pro pětiranný zásobník. Spoušťový mechanis- mus umožňuje tvrdší i jemnější spouštění (dle vlastního citu na- stavitelné) pomocí napínáku.“ Napínák, dnes říkáme napí- náček, se u ZKW 465 nachá- zel v lučíku před samotným jazýčkem spouště. Pokud šlo o závěrový systém, bratři Kouč- tí použili šikovně zmenšený osvědčený koncept Mauser 98 se dvěma masivními uzamy- kacími ozuby. To jim hned od začátku, a to se málo ví, umož- nilo vedle základního provede- ní ráže 5,6×35 R nabízet i citelně výkonnější verze pro odstřel vysoké: konkrétně se uváděly náboje 5,6×52 R a 6,5×52 (25-35 Win.). Zdá se ale, že této před- vídavé naddimenzovanosti se využilo až později a původně se brněnské Vierlingy dodávaly jen ve stejnojmenné ráži. Nástup Hornetu První verze modelu ZKW 465 se ovšem vyráběla krátce, v le- tech 1948 až 1950 a pak ještě jednorázově v roce 1953. V první polovině 50. let totiž Českoslo- vensko pod sovětským vlivem začalo ve velkém zbrojit a na civilní produkci nezbývala ka- pacita. Ještě ke všemu byl na pár let úplně zastaven export do tzv. kapitalistických zemí; což si ale i tehdejší garnitura nakonec rozmyslela, protože budování socialismu bez valut nebyla žádná legrace. Když se začátkem druhé po- loviny 50. let začala do výroby chystat další generace česko- slovenských civilních zbraní, samozřejmě v ní nemohla chy- bět ani lehká kulovnice ZKW 465. Bratři Koučtí spolu se zástupci resortu zahranič- ního obchodu nepřehlédli, že časy Vierlingu už jsou pryč a do popředí se dostávají nové, mo- dernější náboje. Konstruktéři vsadili na ráži .22 Hornet, která také dala přízvisko nové vari- antě zbraně. Ta byla připrave- na již v roce 1955; její výroba v Brně však začala až v roce 1958. Za zmínku jistě stojí, že jedna krásně zdobená ZKW 465 byla zařazena do kolekce čs. zbraní oceněných na slavném mezi- národním veletrhu EXPO 1958 v Bruselu. Kvůli problémům s nepružnou organizací československého exportu se brněnské Horne- ty nevyrobily v příliš velkých počtech, ale ohlasy odborní- ků i zákazníků byly jednoznač- ně nadšené. Sama brněnská zbrojovka v roce 1963 o modelu ZKW 465 s hrdostí konstatova- la: „Velmi populární na celém světě pro svoji ladnost, moder- ní konstrukci, přes- nost střelby a poměrně níz- kou cenu. Konkurenční výrobky (včetně jedné v podstatě přímé kopie) nedosahují její úrovně.“ Současně ale dodávala, že ná- boj ráže 5,6 Hornet už trochu zastínil náboj .222 Remington a částečně i .22 WMR. Z čehož plynulo, že před další výrobou bude nutný nový důkladný průzkum trhu. Do Uherského Brodu Právě v té době ale nadřízené ministerstvo jednou provždy rozseklo problémy s kolísajícími objednávkami, kvůli kterým se brněnská továrna koncem 50. let ve velké míře přeorientovala na nezbrojní produkci a začát- kem další dekády nezvláda- la plnit navýšenou poptávku. Od poloviny 60. let se novým hlavním československým vý- robcem loveckých a sportov- ních zbraní stala mladší a mo- dernější zbrojovka v Uherském Brodě, dnešní Česká zbrojovka a.s. Mezi modely přebíranými z Brna – a nadále označovaný- mi touto slavnou zbraňovou Brněnský Vierling aneb ZKW 465 ráže 5,6×35 R na dobové tovární fotografii ZKW 465 ráže .22 Hornet značkou – samozřejmě nechy- běla ani lehká kulovnice bratrů Kouckých ZKW 465. Původní Hornet se v Uherském Brodě vyráběl v letech 1967 až 1976. Popravdě ne právě ve vel- kých objemech; každopádně ale právě tím byl položen zá-